Jazyky jsou klíčovou součástí lidských práv a základních svobod. Umožňují lidem účastnit se společenského života a utvářet jejich budoucnost. Jazyková rozmanitost proto významně přispívá k udržitelnému rozvoji a budování míru a je nedílnou součástí kulturní rozmanitosti. Dnešní evropská společnost, kterou formuje bezprecedentní digitální transformace a migrace, čelí několika narůstajícím výzvám, jako jsou například tyto:
– Cíl povinné výuky dvou moderních cizích jazyků ve všech členských státech dosud nebyl dosažen (zpráva Eurydice, 2023: Klíčová data o výuce jazyků ve školách v Evropě, s. 5).
– Evropská jazyková politika se jeví jako nespolehlivý a nejistý rámec, pokud jde o podporu regionálních a menšinových jazyků.
– Jazyková rozmanitost v digitálních zdrojích a infrastrukturách, včetně technologií umělé inteligence a velkých jazykových modelů (LLM), kriticky chybí. Současné digitální nástroje a modely umělé inteligence navíc zprostředkovávají řadu stereotypů týkajících se genderu a rozmanitosti, čímž přispívají k jejich udržování a zesilování.1
Tato situace vyžaduje zásadní změnu postojů a myšlení stejně jako okamžitá opatření na podporu plurilingvismu a multilingvismu2 v digitální společnosti s cílem podpořit inkluzivnější svět. Prosazování této agendy představuje hlavní cíl doktorského výzkumného a vzdělávacího projektu MultiLAwa. Klíčovým přístupem k řešení těchto výzev je podpora „jazykového povědomí“ (LA) na individuální, institucionální i společenské úrovni.
Pojem jazykového povědomí, původně zavedený a definovaný Hawkinsem (1984) a následně Donmallem (1985)3 jako „citlivost člověka k povaze jazyka a jeho roli v lidském životě a vědomé vnímání resp. uvědomování si této skutečnosti“, byl od té doby rozšířen Asociací pro jazykové povědomí na „explicitní znalost jazyka a vědomé vnímání a citlivost při učení se jazykům, výuce jazyků a používání jazyků“. V uplynulých desetiletích bylo jazykové povědomí hodně zkoumáno v kontextu vzdělávání, zejména v mnohojazyčných třídách a v rámci plurilingvální pedagogiky. Nové výzvy v digitálně zprostředkovaných výukových prostředích však poukazují na nové dimenze jazykového povědomí, které si zaslouží prozkoumání – včetně toho, jak digitální nástroje ovlivňují jazykové praktiky, reflexi a kritický přístup.
V této souvislosti je hlavním cílem výzkumného projektu MultiLAwa provést hloubkovou analýzu, která bude vycházet z provázanosti mezi jazykovým povědomím (LA), plurilingvismem/multilingvismem a digitalitou. Rozšiřuje dosavadní výzkum v oblasti výuky a učení se jazykům a doplní jej o výzkum jazykových praktik a diskurzů, jazykové politiky, lexikografie a terminologie. Tento hlavní výzkumný cíl vychází ze dvou klíčových předpokladů:
1) Jazykové povědomí a plurilingvismus/multilingvismus jsou úzce propojeny4. V kontextu jazykové rozmanitosti je jazykové povědomí nezbytnou, dynamickou a procesně orientovanou kompetencí pro jednotlivce, instituce i společnosti – kompetencí, která přispívá k rozšiřování vícejazyčného repertoáru jednotlivce. Platí ovšem i opak – kompetence ve vícejazyčnosti přispívá k rozvoji jazykového povědomí.
2) Existuje úzká souvislost mezi digitalitou, jazykovým povědomím a plurilingvismem resp. Multilingvismem. Digitalita, např. sociální média, digitální zdroje / data / korpusy / infrastruktury, online slovníky a glosáře, digitální diskurzy a praktiky stejně jako technologie umělé inteligence obecně mohou přispět k posílení jazykového povědomí a tím i k posílení plurilingvismu/multilingvismu.
Výzkumný program MultiLAwa vychází ze dvou klíčových operačních rámců jazykového povědomí: i) z modelu Jamese a Garretta (1998 a/b)5, který rozlišuje pět vzájemně provázaných oblastí jazykového povědomí: afektivní, sociální, mocenskou, kognitivní a výkonovou oblast, ii) ze zavedené trojdílné kategorizace jazykového povědomí, jak ji popisuje výzkum (van Lier 2004): (a) praktické jazykové povědomí (spojené s výkonovou doménou), (b) metajazykové povědomí (spojené s kognitivní doménou) a (c) kritické jazykové povědomí (spojené s mocenskou doménou jazykového povědomí).
Společně tvoří tyto rámce základ pro celkový doktorský výzkumný program, který čerpá z předchozích studií zaměřených na jazykové povědomí v mnohojazyčných kontextech a z aktuálního vývoje v oblasti kritického multilingválního jazykového povědomí. Projekt MultiLAwa předkládá koncept multilingválního jazykového povědomí – zkoumá jazykové povědomí v mnohojazyčných kontextech a zaměřuje se zejména na kritické, metajazykové a praktické jazykové povědomí. Zaujímá široký pohled na jazykové povědomí, tj. neomezuje se pouze na jazykové vzdělávání, ale chápe jej jako obecnou, sociálně zakotvenou kompetenci, aby bylo možné řešit hlavní výzvy související s jazyky v rychle se digitalizující společnosti a přispět k udržitelným, inkluzivním a plurilingválním/multilingválním ekosystémům napříč Evropou.
1 Cf. e.g. Policy Primer – The AI Language Gap. Considerations on the Multilingual Capabilities of AI Language Models, published by the Cohere Labs team, 2024. See also Zhao, J. et al. 2017. Men Also Like Shopping: Reducing Gender Bias Amplification using Corpus-level Constraints. In Proceedings of the 2017 Conference on Empirical Methods in Natural Language Processing. Association for Computational Linguistics, 2979–2989; UNESCO, IRCAI, 2024. Challenging systematic prejudices: an Investigation into Gender Bias in Large Language Models.
2 “Plurilingualism” and “Multilingualism” have often been presented separately in the past, according to several different theories and approaches, the concept of multilingualism has even tended to supplant that of plurilingualism. In the Council of Europe’s Recommendation CM/Rec(2022)1, The importance of plurilingual and intercultural education for democratic culture (p. 12), plurilingualism is defined as “the potential and/or actual ability to use several languages to varying levels of proficiency and for different purposes”, while multilingualism “refers to the presence of two or more languages in a community or society”. See also the CoE’s Common European Framework of Reference for Languages (CEFR, updated in 2020, p. 31). As pointed out in A Guide to Action-oriented, Plurilingual and Intercultural Education published by a CEFR Expert Group in 2023 (CoE Publishing), it is necessary to move beyond a separate view, as the two concepts cannot, in linguistic and societal reality, be considered as strictly separate from one another. By adopting this approach in MultiLAwa, we are “go[ing] beyond the rather simplistic dualism of the understanding of the difference between plurilingualism and multilingualism […] (plurilingual for persons; multilingual for societies), showing that the issue is more complex than that” (p. 30). Thus, plurilingual developments also can concern the societal level.
3 Hawkins, E., 1984. Awareness of Language: An Introduction. Cambridge University Press; Donmall, B. G. (ed.), 1985. Language Awareness: NCLE Reports and Papers, 6. CILT.
4 See among others, Cenoz, J., et al. (eds.), 2017. Language Awareness and Multilingualism. Springer.
5 James, C. / Garrett, P., 1998a. The scope of Language Awareness. In: James, C. / Garret, P. (1998) (eds), Language awareness in the classroom. Longmann Group, 3-20; James, C. / Garrett, P., 1998b. Language Awareness. A way ahead. In: James, C. / Garret, P., 1998 (eds), 306-318.
6 Van Lier, L. 2004. The ecology and semiotics of language learning: A sociocultural perspective. Kluwer Academic; Daryai-Hansen, P. et al., 2024. Conceptualizing Students’ Language Awareness across Educational Levels in the Context of Plurilingual Education. In: Language Awareness, 550-569; Krogager Andersen, L., 2024. Unfolding Language Awareness in a Plurilingual Context. A study of metalinguistic, practical, and critical language awareness. In: Modern Language Journal, 108(1), 353-380.
